Fluorit Teplice s.r.o.

Název „fluorit“ byl poprvé použit roku 1758 pro označení minerálu, krystalizujícího v krychlové soustavě a majícího chemické označení CaF2. Do mineralogického názvosloví pak byl tento název zaveden Napionem v roce 1797.
Čeština má pro tento minerál krásný název „kazivec“, protože kromě tolik žádaných vlastností ke ztekucování, má i velmi nežádoucí účinky na ohnivzdorné vyzdívky, které naleptává a tak zkracuje jejich životnost. Ale kladné vlastnosti převládají, neboť určitou agresivitu lze redukovat zásaditostí prostředí.

Před rokem 1758 byl fluorit uveden již Agricolou v roce 1529 jako „fluores“, což bylo odvozeno z latinského pojmu „fluere = téci“. Tento minerál byl tedy již dávno znám pro své vlastnosti, které způsobovaly tekutost při tavení.
První informace o použití fluoritu v metalurgii jsou z období před 400 lety, avšak bez jakýchkoliv zmínek o výzkumných pracech s tím spojených.

První použití v chemii se udává v roce 1670, kdy byla použita směs fluoritu a vitriolového oleje k leptání skla. Mezi léty 1783-1807 byly provedeny kvantitativní analýzy a Ampér tak mohl v roce 1810 popsat kyselinu fluorovodíkovou HF a minerál fluorit CaF2 jako chemické sloučeniny.
První popis krystalické formy spadá do roku 1783 a 1822. Mohs pak v roce 1824 poprvé zasadil fluorit do celého kontextu mineralogie.

Historie fluoritu v Čechách, jeho těžby a pak i zpracování spadá daleko před rok 1900. I když jsou tyto informace poněkud sporné, nejstarší zmínky o spíše náhodném využívání fluoritu ve středověku jsou známy z oblasti Vejprty-Přísečnice-Kovářská, kde fluoritové akumulace byly používány při tavbě Ag-Co rud. V 17. A 18. století byl zjištěn fluorit při těžbě limonitických rud v okolí Křížan. V 18. století byl fluorit těžen v Přísečnici a dovážen do hutí v Hoře Sv. Kateřiny. V první polovině 19. století jsou uváděny kutací práce v okolí Moldavy, jejich zájmem v té době však byly barevné kovy.Do této doby spadá také těžba výchozových partií žíly Oldřich na Harrachově. Toto ložisko však bylo pravděpodobně známo již v polovině 17. století.

Zájem o průmyslové využívání fluoritu u nás začíná po roce 1900. Z období 1900-1950 se datují pokusy o novou těžbu žíly Oldřich na Harrachově. Nevýznamná těžba probíhala i v letech 1943-1946 v Kožlí u Ledče nad Sázavou, kde těžila firma Baťa.

Po rozsáhlém průzkumu fluoritových ložisek na přelomu 50. a 60. let v okolí Kovářské, Hradiště u Kadaně, Vrchoslavi a Harrachova, byla v roce 1951 zahájena těžba na ložisku Vrchoslav u Teplic. Pak už následovala těžba v Jílovém u Děčína 1955, Křížanech 1956, na nejdůležitějším ložisku Moldava v roce 1957, na Harrachově 1958 a na Běstvině 1976.
Byly otevřeny i další méně významné doly, které však byly poměrně brzo vytěženy a uzavřeny. V období do roku 1990 byly uzavřeny i další doly, jako Vrchoslav 1966 a Hradiště 1976 po požáru jámy.

Závod Fluorit Teplice, tento název však byl použit až později, byl založen v roce 1952 v areálu bývalého hnědouhelného hlubinného dolu Britania a v témže roce zde byla uvedena do provozu flotační úpravna na zpracování fluoritové rudy k výrobě fluoritového koncetrátu, který byl určen k výrobě kyseliny fluorovodíkové ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Spolek totiž již v roce 1947 zahájil průzkum na ložisku Harrachov, který pak po roce 1950 převzaly průzkumné organizace.

Od začátku své působnosti byl závod v Teplicích orientován výhradně na flotační zpracování fluoritu. Sama o sobě patří flotace fluoritu k nejsložitějším flotačním procesům, neboť fluoritová ruda se nenachází v zemi v monominerálním stavu, ale zpravidla v různých paragenezích s barytem, galenitem, pyritem a také stříbrem, jako to bylo v určitých částech ložiska Moldava.
S rozvojem těžby se zvyšovalo množství produkce a s prudkým rozvojem ocelářství po roce 1950 vzrostla i poptávka po kusovém kazivci. Zprvu bylo třídění ruční, později však nastoupila úprava rozplavováním v těžkých suspenzích.

Těžba a úprava fluoritu byla hlavní činností až do roku 1983, kdy začala pomalu orientace na zpracování i dalších surovin. Dříve sporadické dovozy surovin se staly pravidelnými, neboť domácí těžba a úprava už nebyly schopny pokrýt spotřebu.

Zcela zásadní obrat nastal po roce 1991, kdy vláda vyhlásila útlum rudného hornictví.
I když těžba a úprava fluoritu byla vždy ekonomicky soběstačná a nedostávala jakékoliv dotace, bylo rozhodnuto o útlumu fluoritového hornictví. Do roku 1994 byly uzavřeny všechny doly. To v podstatě znamenalo i ukončení provozu flotační úpravy, i když ještě potom dožívala při zpracování starých zásob.

Již před rokem 1990jsme hledali cesty, jak rozšířit výrobní program závodu. Naši stálí odběratelé projevovali zájem i o další mleté a tříděné materiály, které jsme postupně zaváděli do výroby. Hlavním impulsem však bylo vědomí, že útlum těžby vytvoří prostor pro další využití technologie. Postupně byla technologie přebudována, aby umožňovala mletí a třídění různých surovin.
Rozhodujícím momentem byl okamžik, kdy jsme se museli rozhodnout, zda akceptujeme i likvidaci úpravny, nebo se postavíme na vlastní nohy.

1. ledna 1996 byla založena společnost Fluorit Teplice s.r.o., která zprvu převzala do nájmu úpravnu rud a posléze ji i od FNM koupila. Byly zahájena zásadní přestavba technologie, včetně postavení linky neželezného mletí. Všechny mlecí linky i drcení jsou velmi flexibilní a mohou zpracovávat různé druhy surovin, což umožnilo rozšířit paletu výrobků, která zdaleka tímto okamžikem nekončí. Vyrábíme například i velmi čisté dolomity o bělosti nad 85%.
Jemnost mletí začíná na hranici 20mikronů a pokračuje do hrubších materiálů, z nichž řada je svým mletím na trhu poměrně unikátní.
Skutečnost, že více než 40% produkce putuje do zahraničí, na západ i na východ od naší hranice, i na Blízký východ, svědčí nejenom o kvalitě produkce, která je ověřena certifikátem ISO 9000:2001, ale zejména o spolehlivosti firmy jako dlouhodobého a ověřeného dodavatele.
Společnost Fluorit Teplice se snaží stále zdokonalovat technologii a řízení, aby toto jméno i nadále znamenalo pro zákazníky kvalitu, spolehlivost a solidnost ve vzájemných vztazích.